
Psal se rok 1977
A začal náš příběh
Historie sboru

Pěvecký sbor Sonitus z Písku vznikl jako iniciativa skupiny nadšených zpěváků, kteří chtěli spojit lásku k hudbě s touhou obohatit kulturní život města. Z původně komorního uskupení se postupně stal stabilní sbor, jenž si vybudoval pevné místo mezi místními kulturními institucemi. Od samého počátku byl kladen důraz na kvalitní hlasovou přípravu, pestrý repertoár a přátelskou, ale zároveň pracovitou atmosféru.
V průběhu let se Sonitus vyvíjel jak po umělecké, tak po organizační stránce. Rozšiřoval se počet členů, měnila se dramaturgie koncertů a sbor začal systematicky pracovat s různými věkovými skupinami zpěváků. Díky tomu se podařilo propojit zkušené členy s novými posilami a vytvořit živé, inspirativní prostředí, v němž se mohou rozvíjet jak začínající, tak pokročilí zpěváci. Sbor se postupně profiloval jako těleso, které dokáže citlivě spojovat tradiční sborovou literaturu s modernějšími hudebními směry.
Význam sboru Sonitus pro kulturní život Písku spočívá nejen v pravidelných koncertech, ale také v aktivní účasti na městských slavnostech, církevních i světských obřadech a charitativních akcích. Sbor se stal přirozeným partnerem místních škol, kulturních zařízení a spolků, s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Tím přispívá k tomu, aby hudba byla přístupná široké veřejnosti a aby se v Písku udržovala bohatá tradice amatérského sborového zpěvu.
Koncertní činnost Sonitu zahrnuje jak samostatná vystoupení, tak společné projekty s dalšími sbory, instrumentalisty a sólisty. Sbor pravidelně připravuje tematické programy, adventní a vánoční koncerty, jarní a letní vystoupení i účasti na přehlídkách a festivalech. Tato činnost umožňuje členům setkávat se s různými hudebními styly a zároveň prezentovat písecké sborové umění doma i mimo region.
Sonitus není pouze uměleckým tělesem, ale také komunitou lidí, které spojuje radost ze společného zpěvu. Zkoušky, soustředění a zájezdy vytvářejí prostor pro vznik přátelství a mezigeneračního dialogu. Sbor se tak stal místem, kde se propojuje osobní růst, hudební vzdělávání a služba veřejnosti. Historie Sonitu je příběhem vytrvalé práce, nadšení a víry v to, že společný zpěv má sílu obohacovat jednotlivce i celé město.
Sbormistr - Jiří Emmer
Narodil se 26. dubna 1983 v severočeské Kadani, kde strávil část svého dětství, ale v roce 1989 se s rodinou přestěhoval do Veselí nad Lužnicí, kde žije dodnes. Zde chodil na základní školu, dále na gymnázium v nedaleké Soběslavi a později i na konzervatoř do Českých Budějovic.
Na této škole postupně vystudoval obor varhany u paní profesorky Jitky Chaloupkové, které si jako člověka i jako výborného pedagoga dodnes váží a která ho naučila, co to znamená být muzikantem. Byla ovšem i výbornou učitelkou varhan a varhanní improvizace, bez které se žádný varhaník neobejde. Pro varhaníky je důležitým oborem i klavír – během studia měl tu čest studovat u dvou klavírních pedagogů, doc. Františka Hudečka a legendární paní profesorky Magdy Štajnochrové. Dále vystudoval obor zpěv, ve kterém se dále zdokonaluje u paní Venety Marešové, bývalé sólistky sofijské opery (Bulharsko) a vynikající pěvecké pedagožky působící v jihočeském Písku.
Po dokončení gymnázia vystudoval také bakalářský a posléze magisterský obor Biofyzika na (tehdy) Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Dále nastoupil do doktorandského studijního programu Molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě JU. V rámci magisterského studia Biofyziky se v rámci programu Socrates-Erasmus zúčastnil jednosemestrálního zahraničního studijního pobytu v rakouském Linci, kde měl příležitost zdokonalit se v německém jazyce.
Nyní pracuje jako učitel zpěvu a klavíru na ZUŠ v Milevsku, působí jako varhaník ve Veselí nad Lužnicí a věnuje se organizování a především interpretaci koncertů staré hudby, její popularizaci a "demystifikaci". Rád také zorganizuje koncert nebo kvalitní hudební doprovod při bohoslužbě. Momentálně ovládá obřady katolické církve, a to jak formu řádnou (po II. vatikánském koncilu), tak formu mimořádnou (tradiční mše svatá), a po dohodě je schopen doprovodit i jiné církevní obřady či zajistit spoluúčinkující pro různé slavnostní příležitosti.

